V poslední době se velmi často hovoří o tzv. bosém obouvání – „barefoot obuvi“. Lobby prodejců „barefoot obuvi“ je silné a působí zejména po sociálních sítích. V tomto směru musíme říci, že nový typ obuvi, resp. jeho prodejci, rozjeli ve velkém stylu marketingovou kampaň. Kampaň je zacílena zejména na matky malých dětí – každá matka přece chce mít zdravé dítě! A tak mnohé maminky za obuv, která je výrobně z hlediska nákladů i složitosti výroby cca na třetině nebo dokonce i na čtvrtině nákladů oproti klasické kvalitní dětské vycházkové či volnočasové obuvi, platí „nehorázné částky“.
Přestože v evropských zemích, ale i v USA, odkud „bosá obuv“ přišla, tento trend byl již dávno opuštěn, u nás se stala velkým prodejním hitem. Poslední dobou se opravdu nedá přehlédnout popularita takzvané bosé obuvi – původně však šlo především o výrobek určený na běh v přírodě s typicky oddělenými prsty. Nabídka se však rozšířila a prodejci nabízejí tuto obuv i pro běžné nošení včetně dětské. A i když jedny takové dětské boty vyjdou nejméně na tisícovku nebo taky na dvě a více, není zase tak málo rodičů, kteří je kupují, ačkoli jinak počítají skoro každou korunu. Jsou přece zdravé a pro rozvoj dětské nohy tím pádem nejvhodnější!
Jenže tak to dost možná vůbec není. Stačí, když se člověk začne probírat vyjádřeními odborníků a hlavně výsledky různých studií, které zkoumají dopad jejich používání na stav nožní klenby, kloubů a svalů. A ty před nimi poslední dobou spíše varují. Zvláště pokud je člověk nepoužívá správně - vyžadují totiž jiný způsob pohybu, než na jaký jsme my i naše děti zvyklí z běžné obuvi.
Americká podiatrická asociace věnující se zdraví nohou uvedla, že běh jakoby na boso zvyšuje riziko úrazu, protože nohám chybí ochrana a navíc zvyšuje napětí na svalech dolních končetin. Jinými slovy, běh v odpružených botách může být vhodnější. Před nesprávným používáním bosé obuvi varuje i Česká podiatrická společnost.
Zvyšují bosé boty riziko úrazu nebo ne?
Při nesprávném použití určitě ano. Je pravda, že evoluční biolog Daniel Lieberman z Harvardu před několika lety zveřejnil studii, podle níž mohou chůze nebo běh naboso prospívat lidskému zdraví. Jenže nedávno jiný americký lékař, Matthew Silvis upozornil na to, že právě mezi těmi, kdo propadli "bosým" běžeckým botám, se objevuje více úrazů a únavových potíží. Jednou z příčin je zřejmě to, že lidé v nich běhají po patách, ačkoli boty vyžadují jiný styl chůze či běhu, po špičkách. Nakonec se tedy zdá, že ačkoli sama o sobě může být chůze na boso zdravá, speciální boty už tento efekt mít nemusejí, zvláště pokud se v nich člověk přepíná nebo chodí dlouhodobě po tvrdých rovných površích.
A pokud jde o dětské boty, které mají rovněž připomínat chůzi na boso, neexistuje žádná studie, na jejímž základě by bylo možné rodičům doporučovat zrovna tohle obutí. Navíc tato obuv má většinou vzhledem k charakteru své konstrukce pouze omezenou životnost, na což prodejci rovněž neupozorňují. Neupozorňují ani na specifika používání této obuvi.
Kromě bosé obuvi, která je primárně určena pouze pro běh či chůzi po měkkých přírodních površích, je nutné mít i klasickou městkou vycházkovou či volnočasovou obuv. Také fyzioterapeuti proto doporučují dětem i dospělým chodit naboso na nerovném a bezpečném povrchu, tedy v trávě či písku. Ne však ve městě nebo doma na tvrdé a rovné podlaze.
Pokusíme se vysvětlit, jak a kdy může být bosá obuv nošena a jaká jsou rizika při jejím trvalém a neúčelovém nošení.
Uchycení bosé obuvi na nohu dítěte se často děje pouze pevnou gumou či pruženkou v oblasti hlezna – toto uchycení může způsobovat při delším nošení zaškrcení nohy, omezení průtoku krve, v nejhorším případě pak i poruchu vývoje dolní končetiny. K této konstrukci bosé obuvi, tj. uchycení barefoot obuvi na nohu pevnou pruženkou, máme i soudně znalecký posudek, který upozorňuje na vážné riziko poškození zdraví.
Bosá obuv je často vyrobena sice z usní (kůží), ale není s podšívkou. Z hlediska hygienického, zejména pokud dítě nemá v obuvi ponožku, může v důsledku pocení dětských nohou docházet k oxidaci zbytků celkového chromu na šestimocný, který je karcinogenní.
Nepodšívkovaná domácí usňová barefoot obuv je často zhotovena obraceným výrobním způsobem a mnohdy jsou švy, které jsou po celém obvodu uvnitř obuvi, dosti hrubé, neookosené, nezačištěné… Tyto hrubé švy pak mohou způsobit např. deformaci měkkých dětských nehtů a prstů, zejména pokud je obuv dítěti již malá. Osobně jsme tento případ již také řešili.
Barefoot obuv je většinou enormně široká a neodpovídá tvaru nohy dítěte. Je známou skutečností, na kterou již řadu let naše asociace rodiče dětí upozorňuje, že pokud je obuv příliš široká, je tendence dítěti koupit obuv krátkou. Zde pak není v přední části obuvi dostatek místa pro prsty a pro růst nohy. A krátká obuv jednoznačně způsobuje deformity prstů na nohách.
Barefoot obuv, která nemá šněrování a je příliš široká, drží na noze dítěte tlakem na špičku a na patu. Nepomůže ani pásek přes nárt, který zajišťuje pouze to, aby obuv nespadla z nohy. Při stálém tlaku na patu může vzniknout dvojitá pata – tzv. Haglundova exostóza.
Ne každá barefoot obuv, která je při prodeji takto označena, je ve skutečnosti barefoot obuví. Na webových stránkách jsme nalezli řadu modelů dětské obuvi, které jsou prodejci vydávány za barefoot obuv, přestože se jedná o klasickou dětskou obuv, která byla nadstandardně hodnocena a certifikována na značku „Žirafa“.
Problém je také v tom, že ani neexistuje přesná definice, jak má barefoot obuv vypadat, co musí splňovat a jaké jsou zásady její konstrukce. Existuje řada návodů, jak si lidé mohou vyrobit tuto obuv doma „doslova na koleně“. Nicméně v 21. století, kdy i výroba obuvi je značně sofistikovaná a firmy platí drahé testy a vývoj nových materiálů a nových typů podešví, které jsou schopny nohu a pohybový aparát uchránit před nepříznivými vlivy nepřirozeně vytvrzených městských povrchů, je to k pousmání nebo spíše k pláči.
Nikdo by také neměl dle našeho názoru nosit trvale barefoot obuv bez předchozí konzultace s lékařem. To platí nejen pro dospělé osoby, ale také matky malých dětí by měly tento krok s dětskou lékařkou nebo ortopedem konzultovat. Existuje mnoho dětí, u kterých jsou vrozené vývojové či jiné vady nohou a barefoot obuv pro ně není absolutně vhodná.
Po konzultacích s ortopedy, podiatry i fyzioterapeuty doporučujeme za naši asociaci chůzi na boso po měkkých přírodních površích, pro ochranu chodidla můžeme chodit pouze v ponožkách. Tato chůze simuluje cvičení nohou díky stimulům z nerovného povrchu. Pro běžné nošení doporučujeme kvalitní vycházkovou nebo volnočasovou obuv. Barefoot obuv by měla být používána pouze krátkodobě a neměla by sloužit pro celodenní nošení po tvrdých površích. To je pro současného člověka klíč k artróze kloubů a problémům s páteří.
Všechno se dá jednoduše shrnout i takhle: nechte potomka chodit v létě na boso, zvláště venku, kde nerovný přírodní povrch může stimulovat jeho chodidla. Vhodná je chůze po písku, po trávě, po drobných kamínkách apod. Ale jinak nemusíte utrácet za speciální obutí, stačí pořídit kvalitní a dostatečně širokou obuv, která respektuje tvar nohy dítěte a s měkčí podešví v oblasti prstních kloubů. Botičky by tzv. měly jít s nohou dítěte. Zejména však hlídejte vhodnou velikost obuvi s minimálním prstním nadměrkem, který je pro dospělé 10 mm a pro děti 12-14 mm! Krátká obuv je nejčastější příčinou deformit nohou!
(Obrázek: Obuv firmy BEDA s.r.o.)
